Odchyt zvířat

Odchycení holubi

Odchycení holubi

Toulavé kočky kolem panelových domů

Odchycená kočka a její převoz v převozní kleci na veterinární kliniku v převozní kleci

Instalace odchytového sklopce na kočky

Odchycená kočka v odchytovém sklopci

Odchyty toulavých koček a holubů v městech a podnicích

Toulavé kočky jsou svým výskytem a stylem života v městských lokalitách a okolí velkým nebezpečním z hlediska přenosu nemocí a nákaz na člověka – endoparaziti a ektoparaziti.

Odchyt holubů Hnízdiště divokých holubů jsou rezervoáry nakažlivých onemocnění přenosných na člověka. Mezi nejčastější nákazy patří například salmonelóza, ornitóza, určité druhy TBC atd. Velká koncentrace zdivočelých holubů v nekontrolova­telných hnízdních koloniích městských aglomerací způsobuje jejich trvalé promoření ektoparazity.

Provádíme cílený odchyt městských holubů ve městech a podnicích, jejich odborné usmrcení a likvidaci v kafilérii.

Veškeré odchyty zvířat se provádí dle schválené legislativy ČR a schválených metodických pokynů a postupů.

Stručná biologie holubů

Holubi se sdružují ve velkých hejnech, žijí v párech a staví velmi hrubá, jednoduchá hnízda. Hnízdí ve vysokých polohách. 12 dní po páření snáší samice obvykle 2 bílá vejce na kterých sedí 18 dní . Poté jsou mláďata krmena 4 – 6 týdnů tzv. holubí kašičkou. Holubi dosahují max. věku 15 let, většinou se však dožívají 3 – 4 roků. Délka jejich rozmnožovacího období v pruběhu roku je ovlivněna potravou, světelnými podmínkami, množstvím srážek, kvalitou stanoviště atd. Téměř 90% městských holubů odlétá denně po rozednění do vzdálenosti 15 a více km za potravou na okolní pole. Hlavní složkou potravy holubů jsou semena obilovin, luštěnin a jejich směsek, dále pak různé odpady, zbytky lidské potravy a hmyz (udává se, že například pražská populace holubů spotřebuje denně cca 5t potravy a ročně vyprodukuje okolo 350 tun trusu).

Přímým důsledkem negativního působení holubů na člověka bývá přenos původců infekčních onemocnění (histoplazmóza, ornitóza, salmonelóza aj.). Holubí peří a trus jsou nejen alergenní, ale hostí i nebezpečné roztoče. Nejznámější z roztočů je ,,obří" klíšťák holubí (Argas reflexus), u člověka může způsobit otravu krve a také tzv. čmelíkovci (Mesostigmata)

Opatření proti klíšťákům holubím Nejdůležitějším opatřením v boji proti klíšťákům je odstranění možných míst jejich výskytu s následnou asanací těchto míst. Znamená to odstranění holubích hnízd a nánosů trusu, zabránění opakovanému náletu holubů. Tato opatření jsou nezbytná k vymizení klíšťáků z obytných místností, neboť bez ptačích hostitelů nejsou klíšťáci schopni dokončit svůj vývoj. Při zjištění přítomnosti klíštáků holubích v obytných místnostech je nutno odhalit zdroj výskytu. Nalezneme je ve škvírách ve stěnách, pod omítkou, pod úlomky cihel, v trámech atd.

Před chemickou aplikací různých insekticidů je nutno příslušná místa mechanicky očistit, odloupat omítku, odstranit nánosy trusu atd. Postřik se aplikuje především do škvír a puklin, postřik stěn a velkých ploch není sám o sobě příliš účinný. Chemický zásah na půdách apod. se doporučuje po 2 až 3 týdnech opakovat, abychom zvýšili jeho účinnost. V obytných místnostech není opakování postřiku většinou nutné.

Dále zabezpěčujeme: také odvoz a likvidaci kadáveru (např. uhynulých psů, koček a hlodavců) v kafilérii.